Tux je maskot operačního systému Linux. Tux, kterého vytvořil Larry Ewing v roce 1996, je buclatý tučňák. Myšlenka, že by maskot Linuxu měl být tučňák, pochází od Linuse Torvaldse, tvůrce jádra systému Linux.
Občas se říká, že jeho jméno je odvozené z Torvalds UniX, spíš než že tučňáci nosí frak, v angličtině tuxedo.
Logo bylo vytvořeno v programu GIMP (grafický program nabízený jako free software).
Tvář tohoto blogu
Toto není moje maličkost, jak jste určitě zaznamenali. Zvolil jsem za sebe maskota operačního systému Linux. Proč, to si myslím vyplyne z textu uvedeného níže.
Co jinak na sebe prozradit. V oboru se pohybuji již dlouho. Vlastně od roku 1989 kdy jsem nastoupil do svého prvního zaměstnání. Za sebou mám pozice jako správce IT, programátor nebo IT konzultant. Přibližně 12 let jsem fungoval také jako OSVČ v oboru. Začínal jsem ještě jako operátor a programátor na velkém sálovém počítači (FORTRAN). Pak již následovala éra prvních PCéček. Ty mne provázejí až do dnešních dnů.
Mimo to jsem vždy "pokukoval" po operačních systémech na bázi LINUXU. Na desktopech to byla poprvé distribuce Mandriva Linux. Z té jsem přešel na Ubuntu. Tento OS momentálně používám jak na svém "stařičkém" stolním PC tak i na notebooku.
S LINUXem je samozřejmě spojen i jednodeskový minipočítač Rasberry Pi. Na něm je to pro změnu Raspbian OS (Raspberry Pi OS) odvozený z Debianu. S Raspberry Pi jsem se poprvé potkal když jsem jej používal jako řídící jednotku pro první USB ASIC minery na těžbu BTC. Byl to určitě jeden z těch prvních modelů. Od té doby jsem dospěl až k modelu 3B+. Nejnovější Rasperry Pi 4 vlastním co by jádro modelu 400, který je zabudován v klávesnici a je u mne výhradně určen pro vývoj a programování.
Klasické Raspberry Pi je samo o sobě úžasné. Jeho omezení vidím ve spotřebě a u výkonnějších modelů i nutnosti chlazení. To jeho použití omezuje. Proto jsem "zavětřil" když jsem pro sebe objevil Raspberry Pi Pico.
O elektroniku se zajímám od dětství. Přivedl mne k ní můj strýc. Zvlášť spojení elektroniky či obecně hardware s programováním mě vždy lákalo. Raspberry Pi Pico mě zaujalo
- jednoduchostí programování (komplexní SDK)
- díky čipu RP2040 bohatým možnostem vstupů/výstupů
- možností výběru mezi programovacími jazyky
- dostupnou a srozumitelnou dokumentací
- v neposlední řadě cenou
Proto se ukáže zda i v mém podání si mikrokontrolér RP2040 od společnosti Raspberry Pi Foundation a Raspberry Pi Pico s jeho klony udrží svůj status. Pokud ale ne, nebude to určitě jeho vina. Problém bude na mé straně tj. "mezi klávesnicí, žídlí a drátky".
Použita citace z české mutace otevřené encyklopedie. Odkaz viz. níže